CITALOPRAM PULS-LOADING PRO LÉČBU-REZISTENTNÍ OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHY: PŘEDBĚŽNÉ ÚDAJE Z OPEN-LABEL TRIAL

Metody

zapsali Jsme 7 ošetření-rezistentní OCD pacientů. Léčba-rezistence byla definována jako non-response dva inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SRIs) zkoušky, jeden antipsychotické augmentace trial a non-reakce na 16 sezeních Kognitivně-Behaviorální Terapie (CBT) (Pallanti et al., 2002). Po 2-týdenní období vymývání z předchozích SRIs léky, pacienti byli léčeni intravenózně citalopram počínaje 40 mg po dobu 3 dnů a zvyšování dávky až do 80 mg od čtvrtého dne. Pacienti pokračovali v léčbě 80 mg intravenózního citalopramu po dobu 18 dnů (celkem 21 dní intravenózní léčby), poté přešli na perorální léčbu (80 mg perorálního citalopramu). Pacienti léčení antipsychotickou augmentací pokračovali v antipsychotické léčbě bez jakékoli změny během celého léčebného protokolu. Během intravenózního nebo perorálního období léčby citalopramem nebyla povolena žádná kognitivní nebo behaviorální psychoterapie. Hodnotili jsme odpověď na léčbu pomocí Yale-Brown obsedantně-kompulzivní stupnice (YBOCS) a klinické Globální Impression – Improvement scale (CGI-I) na začátku, týden 3 a týden 12. Puls-načítání protokolu začleněna standardní kritéria pro odpověď na léčbu (>35% zlepšení v základní Y-BOCS skóre a CGI-I 1 nebo 2), částečná odpověď (≥ 25% zlepšení v základní Y-BOCS skóre), a non-odpověď (<25% zlepšení v základní Y-BOCS skóre) . Snášenlivost byla hodnocena formou klinické zprávy. Předpokládané srdeční vedlejší účinky jsme hodnotili elektrokardiografií na začátku, po čtvrtém dni infuze a před přechodem na perorální terapii, sledování jakékoli změny QTc. Monitorovali jsme také hladiny sodíku po celou dobu léčby.