Homilie pro slavnost Krista Krále

dnes slavíme svátek Krista Krále. V dnešním světě obraz Krista jako krále do značné míry ztratil svou moc. Protože je to obraz, který patří do minulého věku. V těchto dnech, okázalost a okolnost obrazu vyvolává dvorské chování, se všemi jeho pochlebování. Royal příležitostech se do značné míry stala veřejnou brýle, s vojáky pochodovat nahoru a dolů — skvělá zábava, která přitahuje turisty, ale jejich význam je obyčejné životy obyčejných lidí. Jít k soudu již neznamená publikum s panovníkem,ale objevit se před soudem. Kristus Král také klade před nás obraz, cvičení se skutečnou mocí, náš Král přichází nastavit dobře vše, co je špatně na světě, a tak jde s pocitem velkého triumfu: “dostaneš, co Ti patří!”Je to obraz, který byl v průběhu času značně romantizován, čím více se naše zkušenost s jeho realitou stala vzdálenější. Realita života v království se pravděpodobně více podobala dnešní zkušenosti života pod diktaturou. Modernější překlad “Krista Krále” by byl “Kristus diktátor” – stěží Obraz vhodný pro pomazaného Boha. Jako svátek Kristus jako král do značné míry ztratil svůj význam, potřebuje aktualizaci. Ale čím ho člověk nahradí? — Kristus Prezidenta se nezdá dostatečně vylíčit, co Kristus Král’ se snaží vyjádřit … a tak, pokud chceš něco lepšího, budeme se držet Krista jako Krále.

tento obraz Krista jako krále je také daleko od toho, co pro nás církev zastává v dnešním evangeliu. (C. f.: 1. Korintským 1:23) To začíná: ‘lidé tam zůstali před křížem sledování Ježíš (Lukáš 23:35) … při pohledu na svého Krále! (Lukáš 23:38) ale žádné dvorské chování zde: “vysmívali se mu … vojáci se mu vysmívali.”(Lukáš 23: 35, 36) dokonce i ten, kdo nebyl o nic lepší, ho zneužil. (Lukáš 23:39) v noci předtím, ve scéně, která je úzce spojena s touto, byl tento “král” ten, kdo tam umýval nohy učedníků. (John 13: 5) Ježíš to opravdu myslel vážně, když řekl: “Víte, že vládci pohanských národů je ovládají a že jejich velcí muži cítí svou autoritu. To nemá být tak mezi vás; spíše, kdo z vás chce být velký, musí být vaším služebníkem, a kdo z vás chce být první, musí být tvůj otrok — stejně jako Syn Člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svou duši jako cena osvobození pro mnoho.”(Matouš 20:25-27) to je to, co můžeme vidět na kříži.

s nimi Stál tam před Křížem sledování Ježíš ukazuje zajímavé světlo na Blahoslavenství v Kristově Kázání na Hoře, za to je snad jen na tomto místě, že můžeme začít opravdu slyšet, co by mohl říct. Bible poselství je staví takto: “jste požehnáni, když jste na konci svého lana. S méně z vás je více Boha a jeho vlády. Jste požehnáni, když máte pocit, že jste ztratili to, co je pro vás nejdražší. Teprve pak vás může obejmout ten, který je vám nejdražší. Jste požehnáni, když jste spokojeni s tím, kdo jste-nic víc, nic méně. V tu chvíli se ocitnete hrdí majitelé všeho, co se nedá koupit. Jste požehnáni, když jste vypracovali dobrou chuť k Bohu. Je to jídlo a pití v nejlepším jídle, jaké kdy budete jíst. Jsi požehnaný, když ti na tom záleží. V okamžiku, kdy jste “plní péče”, zjistíte, že je o vás postaráno. Jste požehnáni, když napravíte svůj vnitřní svět-svou mysl a srdce. Pak můžete vidět Boha ve vnějším světě. Jste požehnáni, když můžete ukázat lidem, jak spolupracovat místo soutěžit nebo bojovat. To je, když zjistíte, kdo opravdu jste, a vaše místo v Boží rodině. Jste požehnáni, když vaše oddanost Bohu vyvolává pronásledování. Pronásledování vás žene ještě hlouběji do Božího království. Nejen to-počítejte s požehnáním pokaždé, když vás lidé odloží nebo vyhodí nebo o vás lžou, aby mě zdiskreditovali. To znamená, že pravda je příliš blízko pro pohodlí a jsou nepohodlní. Můžete být rádi, když se to stane-dát fandit, dokonce! – i když se jim to nelíbí, já ano! A celé nebe tleská. A vězte, že jste v dobré společnosti. Moji proroci a svědci se vždy dostali do takových potíží.”(Matouš 5: 3-12) tam, stojící s těmi na kříži, můžeme vidět, že ti, kteří dělají takové věci, se pravděpodobně tak či onak ocitnou tam s Ježíšem. To je to, co pochopíme, když se podíváme na náš ukřižovaný Král — když jsme se začínají uvědomovat, že Bůh v Kristu není pán ji někdo, že Bůh v Kristu neznamená, že jeho orgán měl pocit, že Náš Bůh nebude nikoho nutit do jeho království, že náš Bůh je nebude ukládat své pravidlo na každého. (C. f.: Ezekiel 11:19-21; 18:31; 36:26-27)

To je nechci říci, že v jeho přítomnosti nemůžeme cítit jeho “úřad” pohyb nás … pokud to tak necháme. Neboť v osobách těch dvou, kteří byli s ním ukřižováni, nám dnešní evangelium předkládá dva způsoby, jak reagovat na přítomnost našeho Boha. (Deuteronomium 30: 15) jeden z nich ho zneužívá: “nějaký Kristus jsi! Zachraň sebe i nás.”(Lukáš 23:40) v Těchto dnech můžeme a slyšet mnozí, kteří se rozhodnou některé variace na toto jízlivě, nepřátelské reakce. Druhý byl přesunut na obranu Ježíše. Mohl čelit svému osudu, protože věděl, že dostává jen to, co si zaslouží. (Lukáš 23:40) ale také věděl, že Ježíš to ani neměl držet, a tak se ho snažil podpořit. Říká druhému, aby držel jazyk za zuby, a tak druhý cítí pokárání božské spravedlnosti. (Lukáš 23:40) a Pak z jeho soucit pro bezpráví, které se dělo s Ježíšem, byl přesunut na podporu Ježíš v jediný způsob, jak mohl, jediná cesta, která mu byla ponechána — s jen chudá slova, i když krásné v jejich vlastním způsobem: “Ježíši,” řekl, “pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.”(Lukáš 23: 42) za to mu Ježíš řekl: “Nebojte se. Dnes budete připojit se mnou v Ráji” (Lukáš 23:43) … v Božím Království, v tom místě, kde je nikdo utiskován nebo omezeny, kde nikdo není zneužívána, posmívali nebo zesměšňoval … ani silný/nejzranitelnější, ani jeden bezmocný jako jeden přibit na kříž. To je do takového království, které Kristus, náš Král zve nás, když jsme pocit, přestěhovali se ozvat proti nespravedlnosti, když máme pocit, přestěhoval se na podporu další, kdo se sklonil, když jsme pocit, přestěhovali dělat žádnou z těch věcí, které navrhl v Blahoslavenství. Protože teprve tehdy cítíme plnou sílu Božského imperativu, který na nás působí a řídí nás, a stojíme před volbou buď žít pod Božím pravidlem a dělat jeho vůli, nebo se rozhodnout žít mimo jeho království tím, že ho ignorujeme. Měli bychom si vybrat první, i my uslyšíme, jak nám Bůh v Kristu říká: “dnes budeš se mnou v ráji.”Takže, na tento svátek Krista Krále, dejte nám připojit ke apoštol v děkoval Otci za to, že to pro nás možné připojit svatí, za nás pozval na místo, kde on vytvořil pro nás v království svého Syna’ … pokud jsme ale nechte ho přesunout nás. (Koloským 1: 12,13. C. f.: Lukáš 14: 10; Matouš 22: 3)