Kapitola 3 – Kdy a Jak k Léčbě Novorozenecké Infekce CMV

Cytomegalovirus (CMV) je nejčastější perinatální infekce po celém světě a vedoucí infekční příčinou ztráty sluchu a neurologické deficity, postihuje až 1% živě narozených dětí po celém světě. CMV mohou být získány kojenci buď in utero (vrozená infekce) nebo po narození (postnatální infekce). Pouze 10% až 15% kojenců s vrozenou infekcí CMV je při narození symptomatické, ale až u 20% těch, kteří jsou asymptomatičtí, se vyvine neurologické poškození, obvykle ztráta sluchu. Randomizované, kontrolované klinické studie ukazují, že vrozená CMV infekce centrálního nervového systému, zapojení by mělo být zacházeno s ganciklovirem nebo valganciklovir za 6 měsíců snížit neurologické deficity a ztráta sluchu. Existují důkazy, které naznačují, že alespoň některé děti s vrozenou infekcí CMV bez zjevného postižení centrálního nervového systému by měly prospěch z antivirové terapie. K určení, které děti s asymptomatickou vrozenou infekcí CMV jsou vystaveny riziku dlouhodobých následků, jsou zapotřebí velké prospektivní studie a pokud antivirová léčba toto riziko snižuje. U předčasně narozených dětí může postnatální infekce CMV způsobit závažné onemocnění podobné sepse a může přispět k dlouhodobému poškození neurodevelopmentu a bronchopulmonální dysplazii. Předčasně narozených dětí se symptomatickou postnatální infekce CMV by mělo být zváženo antivirová léčba, ale není dostatek důkazů v této době doporučit pro léčbu asymptomatické předčasně narozených dětí, které získají CMV postnatálně. Opět jsou zapotřebí velké prospektivní studie k definování rizika postnatálního CMV u zranitelných předčasně narozených dětí a určení, zda léčba toto riziko zmírňuje.