Kognitivní účinky záchvatů

naším cílem bylo přezkoumat nedávné prospektivní a průřezové studie, pokud jde o postupné a chronické účinky (kumulativní) záchvaty na poznání. Na rozdíl od rostoucích důkazů o strukturálních změnách v mozku spojených s opakovanými záchvaty zůstávají jeho funkční důsledky nejasné. Jsou řešeny metodologické obtíže průřezových a prospektivních studií. Zdá se, že všechny kromě jedné z prospektivních studií dostupných na dětech jsou omezeny na míry inteligence. Většina studií neodhalila žádné významné nežádoucí účinky, i když se zdá, že existuje podskupina asi 10-25% dětí, která vykazuje klinicky významný intelektuální pokles. Ohroženy jsou děti s generalizovanou symptomatickou epilepsií, častými záchvaty, vysokým užíváním antiepileptik a časným nástupem epilepsie, i když důležitou roli mohou hrát také psychosociální faktory. Pět ze šesti prospektivních studií na dospělých uvádí důkazy o mírném poklesu kognitivních funkcí u pacientů s (dlouhodobou) farmakorezistentní epilepsií v anamnéze. Nepříznivý účinek na kognitivní schopnosti, zejména paměť, se zdá být poněkud robustnější než vliv na míru inteligence. Významná souvislost mezi kognitivním poklesem a proměnnými souvisejícími se záchvaty je v prospektivním výzkumu zřídka doložena a průřezové studie ukazují protichůdné výsledky. Dohromady údaje naznačují mírný, ale měřitelný pokles intelektuálního výkonu u dětí a dospělých. Pokles specifických kognitivních schopností u dětí není možné vyhodnotit vzhledem k velmi málo dostupným údajům. U dospělých se paměť jeví jako nejzranitelnější kognitivní funkce. Vzhledem k mnoha matoucím proměnným je obtížné odhadnout účinek záchvatů jako takových, ale zdá se být omezený.