Srovnání elektromyografické aktivity během excentricky oproti koncentricky naloženo izometrické kontrakce

Elektromyografické (EMG) amplituda a mechanického napětí jsou přímo úměrné během izometrické kontrakce. Maximální dobrovolné izometrické kontrakce jsou obvykle vyvolán dva různé postupy; odolat zatížení, které je výstřední, v přírodě, a smluvní proti nemovitého objektu, který je soustředný v přírodě. Existuje spousta literatury, která naznačuje, že amplituda EMG během soustředných kontrakcí je větší než amplituda excentrických kontrakcí stejné velikosti. Účinky různých metod k vyvolání izometrické kontrakce na amplitudu EMG však ještě musí být zkoumány. Účelem této studie bylo porovnat amplitudy EMG pod různými konfiguracemi zatížení navrženými k vyvolání izometrické svalové kontrakce. Dvacet zdravých dobrovolníků (10 mužů a 10 žen, věk=23+/-2 let, výška=1.7+/-0.09 m, hmotnost=69.9+16.8 kg) provedlo maximální dobrovolné úsilí o plantarflexi, pro které byla zaznamenána vertikální pozemní reakční síla (GRFv) odebraná ze silové desky a povrchu EMG soleus. Účastníci pak provádí izometrické plantarflexion na 20%, 30%, 40% a 50% GRFv(max.) vsedě, z neutrální kotník pozici, ve dvou různých manipulačních izometrické podmínek zatížení (koncentrická a excentrická). Pro soustředné podmínek zatížení, podléhá smluvní proti nemovitosti odpor specifikované %GRFv identifikována prostřednictvím vizuální a sluchové zpětné vazby. Pro excentrické zatížení podmínky, subjekty smluvně proti aplikovaného zatížení kladen na distální přední části stehna, který produkoval uvedeno %GRFv. Toto aplikované zatížení mělo tendenci nutit kotník do dorsiflexe. Proto plantarflexní síla ve snaze udržet kotník v neutrální poloze odolávala prodloužení plantarflexorového svalstva, což představuje excentrické zatížení během izometrické kontrakce. Průměrná amplituda EMG byla porovnána mezi úrovněmi a typy zatížení pomocí 2 (typ zatížení: soustředný, excentrický)x4 (úroveň zatížení: 20%, 30%, 40%, 50% GRFv) opakovaná opatření ANOVA. Hlavní účinek na úroveň zatížení byl významný (p=0,007). Hlavní účinek pro typ zatížení a interakce úrovně zatížení typu x byly však nevýznamné (p>0,05). Současné nálezy poskytují důkaz, že izometrické svalové kontrakce načtené buď soustředné nebo výstřední chování vyvolat podobné EMG amplitudy, a proto jsou srovnatelné v oblasti výzkumu nastavení.