trojrozměrné kvantitativní analýza hustoty kostí z čelistní kondyl v dentulous a bezzubá čelisti: in vivo studie

Studie uvádějí, že žvýkací funkci a žvýkací síly jsou nízké v bezzubého pacienti, které přináší změny v hustotě, tloušťce a uspořádání kostních trámců. Studie, které kvantitativně měřily diferenciální hustotu kortikálních a medulárních kostí mandibulárního kondylu in vivo, však zůstávají vzácné. Tato studie určena a ve srovnání kortikální a medulární kostní hustota čelistní kondyl v dentulous a bezzubá čelisti, pomocí multidetektorovou počítačovou tomografií (CT). Čtyřicet mandibulární kondylů bez klinických příznaků poruchy čelistního byly zkoumány v rámci 2 skupin s 10 jedinců (ve věku 50-80 let) v každé skupině (skupina I: dentulous subjektů s udržována okluze; skupina II: zcela edentulózních pacientů) s multidetektorovým CT. Hustota kondylární kortikální a medulární kosti byla stanovena pomocí algoritmů analýzy hustoty kostí dostupných v proprietárním softwaru. Data byla statisticky analyzována pomocí 1cestné analýzy testu rozptylu (p< 0,05). Střední kortikální kostní hustoty na pravé a levé kondyly skupiny byl jsem 686.11±102.78 Hounsfield unit (HU) a 775.91±89.62 HU, respektive, a ve skupině II byl 531.33±289.73 HU a 648.53±294.39 HU, respektive. Střední medulární kostní hustoty na pravé a levé kondyly byla maximální ve skupině předmětů (429.69±102.62 HU a 486.62±108.60 HU, v tomto pořadí), než u skupiny II předmětů (214.89±104.37 HU a 205.36±90.91 HU, respektive) se statisticky významnému poklesu průměrné skóre (p<0.001). V rámci omezení této studie, lze konstatovat, že kortikální a medulární hustoty čelistní kondyl jsou více v dentulous než bezzubá čelisti.