Věstníku seznam menu

Větší komplementární genové interakce v autotetraploid vojtěšky (Medicago sativa L., 2n = 4x = 32), mohou vysvětlit rozdíly v sílu a chov chování mezi neznámý a autotetraploids. Komplementární genová interakce je nealelická genová interakce nebo epistáza, kde se dominantní alely na heterozygotních lokusech mohou vzájemně doplňovat maskováním recesivních alel na příslušných lokusech. Tento dokument popisuje, jak tetrasomic segregací vazba bloků ve vazebné nerovnováhy vyrábět tetraploidní jedinci a populace s vyšší doplňkové genové interakce, než je možné na diploidní úrovni. Toto zjištění pomáhá vysvětlit autotetraploidní nadřazenost a jedinečné chovatelské chování. Výzkum genu akce v autotetraploid vojtěšky bylo prokázáno, že příznivé alely v propojení bloků základem populace, zlepšení a zvýšení heteróze. Individuální příznivé alely s aditivním účinkům také přispívají k non‐doplňkové látky doplňková genové interakce-vazba bloků. Zdánlivý více allelickou interakce (overdominance) účinky popisované v předchozí studium inbrední deprese a progresivní heteróze u vojtěšky jsou především vazebné nerovnováhy, která souhlasí s nálezy v kukuřici. Těžká inbreedingová deprese u autotetraploidů je způsobena hlavně rychlou ztrátou komplementárních genových interakcí v prvních několika generacích inbreedingu. V souladu s tím je progresivní heterosa autotetraploidů způsobena hlavně progresivním zvyšováním komplementárních genových interakcí. Větší doplňková genové interakce v tetraploidní vojtěška také pomáhá vysvětlit nedávné DNA výzkum, který naznačuje, že výnos v tetraploids je více citlivý na genetickou rozmanitost než v roce neznámý. Mnoho rozdílů mezi diploidní a autotetraploidní vojtěškou hlášené v dřívějších studiích lze nyní vysvětlit inherentními rozdíly v úrovních komplementárních genových interakcí.